Daň z výher v Česku
Daň z výher je daň z příjmů fyzických osob, kterou hráč odvádí z výhry z hazardní hry, jakmile výhra nebo roční čistý výsledek u jednoho druhu hry přesáhne osvobozený limit 50 000 Kč. U loterií a tombol ji při výplatě sráží provozovatel, u ostatních her ji hráč přiznává sám v daňovém přiznání. Od daně z hazardních her, kterou platí provozovatel ze svého hrubého herního příjmu, je třeba ji důsledně odlišovat, protože jde o dvě samostatné povinnosti dvou různých osob.
Jak se daň z výher počítá
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále ZDP), řadí výhry z hazardních her mezi ostatní příjmy a od roku 2024 snížil osvobozenou částku z jednoho milionu korun na 50 000 Kč. Rozhodující je druh hry, protože pro loterie a pro ostatní hazardní hry platí odlišný způsob posouzení limitu.
U loterií a tombol se posuzuje každá výhra samostatně, a pokud přesáhne 50 000 Kč, provozovatel z ní při výplatě strhne 15% srážkovou daň a hráč už výhru do přiznání neuvádí.
U kurzových sázek, technických her, živých her a turnajů se naopak sleduje rozdíl mezi všemi výhrami a všemi vklady za celé zdaňovací období, a to odděleně pro každý druh hry. Překročí-li tento čistý rozdíl u jednoho druhu 50 000 Kč, zdaňuje se celý rozdíl, nikoli jen část nad limitem, a příjem se daní v rámci ostatních příjmů sazbou 15 %, případně zčásti 23 %, když celkový základ daně přesáhne hranici pro vyšší sazbu. Ztráta z jednoho druhu hry se s výhrou z jiného druhu nezapočítává.
Příklad podle Finanční správy
Finanční správa uvádí modelový případ hráče, který za rok vyhrál v ruletě 180 000 Kč při vkladech 150 000 Kč. Rozdíl 30 000 Kč zůstává pod limitem, takže příjem je osvobozen a do přiznání se neuvádí.
Kde se hráč s daní setká
U loterií hráč daň prakticky nevidí, protože mu provozovatel vyplatí už částku po srážce a výherce nemusí nic dalšího řešit.
U online kasina a sázkové kanceláře je situace jiná. Hráč, jehož roční čistá výhra u některého druhu hry přesáhla limit, uvede v daňovém přiznání celkové výhry jako příjem a vklady jako výdaj, přičemž lhůty pro podání přiznání i úhradu daně jsou stejné jako u ostatních příjmů fyzických osob. Podklady k tomu obvykle najde v historii transakcí na svém hráčském účtu, jejíž podobu a rozsah si ovšem každý provozovatel určuje sám, takže přehlednost výpisů se mezi operátory liší.
Co ve čtenářských dotazech kontroluji nejdřív, je, zda si hráč počítá rozdíl skutečně odděleně pro sázky a pro technické hry, protože právě sloučení obou druhů vede k nejčastějším chybám ve výpočtu.
Jak se posuzují výhry od provozovatelů bez českého základního povolení, tato stránka nerozepisuje, protože jde o otázku s individuálními okolnostmi, k níž je namístě daňový poradce.
Daň z výher a daň z hazardu
Nejčastější záměna se týká daně z hazardních her, kterou ovšem hráč neplatí.
Daň z hazardních her upravuje samostatný zákon a jejím poplatníkem je provozovatel, který ji odvádí z rozdílu mezi přijatými vklady a vyplacenými výhrami. Pro loterie a technické hry činí sazba 35 %, pro další druhy her zákon stanoví sazby vlastní. U internetových her jde výnos této daně celý do státního rozpočtu, zatímco u kamenných provozoven se dělí mezi stát a obce.
Daň z výher naproti tomu vzniká až na straně hráče a řídí se ZDP, takže skutečnost, že provozovatel svou daň zaplatil, hráče jeho vlastní povinnosti nezbavuje. Údaj o výši odvodu, který se objevuje v obchodních podmínkách nebo zprávách o trhu, se proto k výpočtu daně hráče nehodí, protože popisuje zcela jiný základ i jinou osobu.
