Loterie podle českého práva
Loterie je podle zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, hazardní hra, u níž je výhra podmíněna uhodnutím čísel, vylosováním určitého losu nebo výherní kombinací pod setřenou částí losu. Ustanovení § 18 odst. 1 zákona o hazardních hrách rozlišuje číselnou, peněžitou, věcnou a okamžitou loterii. Zákon k nim dále řadí sdílenou a doplňkovou loterii, takže pojem zahrnuje víc než klasické tažení čísel v televizi.
Jak zákon loterie dělí a kontroluje
Okamžitou loterií se podle § 18 odst. 4 rozumí hra, u níž se sázející o výhře dozví hned po setření zakryté části losu. Jde o stírací losy, které provozovatelé nabízejí i v internetové podobě.
Slosování loterie musí podle § 25 odst. 1 proběhnout veřejně a za účasti notáře, který jeho průběh osvědčí notářským zápisem. Pravděpodobnost výhry uvádí herní plán provozovatele, a protože se liší emise od emise, jednotné číslo pro všechny loterie neexistuje.
Internetová okamžitá loterie má zvláštní brzdy: hru zákon nedovoluje vyhodnotit dříve než 2 sekundy od vložení sázky a po 120 minutách nepřetržitého hraní vyžaduje přestávku alespoň 15 minut.
S čím si čtenáři loterii pletou
Nejčastěji se loterie zaměňuje s bingem, které zákon o hazardních hrách vede jako samostatný druh hazardní hry s vlastními pravidly a vlastní definicí.
Bingo podle § 39 vyžaduje dosažení předem stanoveného vzorce na tiketu při postupném losování čísel, přičemž počet sázejících ani výše herní jistiny nejsou předem určeny. U loterie naopak rozhoduje jediné slosování nebo setřený los, a výsledek tak nezávisí na tom, kdo z hráčů ohlásí výhru dřív.
Kdo hraje online, by si měl ověřit, že provozovatel má základní povolení Ministerstva financí; zahraniční licence z Malty nebo Curaçaa českou ochranu hráče nenahrazuje.
